Zámek Hluboká se rozléhá v malebném prostředí jižních Čech, několik kilometrů severním směrem od Českých Budějovic. Zámek je přístupný denně mimo pondělí v měsíci červnu a každý den v červenci až říjnu. K mimořádně bohatému vnitřnímu vybavení zámku patří cenné řezbářské a štukatérské práce, sbírka gobelínů, obrazů, skla, porcelánu, zbraní aj. Kolem zámku je rozlehlý anglický park a obora s barokním loveckým zámečkem. Za zmínku také stojí jízdárna z roku 1847, která je sídlem Alšovy jihočeské galerie s expozicí gotického a moderního umění. Zámek Hluboká nad Vltavou patří k nejnavštěvovanějším zámkům u nás.

Ve 13. století stál v místech dnešního zámku středověký hrad. Po smrti Přemysla Otakara II. ovládli hrad Vítkovci, avšak zanedlouho získal hrad král Václav II. Hrad měl mnoho významných majitelů, ale žádný z nich se z prosperujícího panství příliš dlouho netěšil. Za pánů z Hradce byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1661 koupil zámek Jan Adolf ze Schwarzenberku a jeho rod byl prvním dlouhodobějším majitelem, téměř 3 století. Ve 20. letech 18. století získal zámek barokní podobu. Další proměnu zámku přinesla novogotická přestavba v romantickém windsorském slohu z let 1841 – 1871. Tuto podobu si zámek zachoval až do současnosti. Za 2. světové války byl zámek Schwarzenberkům zabaven a v roce 1949 zestátněn, majetkem státu zůstal dodnes.

Úzká ostrožna nad soutokem řek Vltavy a Otavy byla od pradávna osídlená. Vynikající obranné možnosti skalnatého ostrohu s takřka kolmými stěnami s přístupem pouze po úzké šíji si uvědomovali i poslední Přemyslovci, kteří zde založili jeden z nejdůležitějších a nejvýstavnějších českých královských hradů. Jeho počátky nejsou doloženy písemnými prameny. Nejprůkazněji je historie postupného budování Zvíkova spjata s dobou vlády Václava I., kdy je roku 1234 poprvé uváděn zvíkovský purkrabí Konrád z Janovic. K založení hradu, který je později znám i pod módním německým jménem Klingenberg, zřejmě došlo nedlouho předtím, patrně ještě koncem vlády krále Přemysla Otakara I.

Nejstarší dochovanou stavbou hradního areálu je masivní čtverhranná věž z bosovaných kvádrů, které jí daly jméno – Hlízová. Tato náročná, v přízemí i patře klenutá věž byla zamýšlena jako nárožní objekt, k němuž se z obou stran měla přimykat palácová křídla. Za vlády krále Václava I. bylo postaveno křídlo pod kaplí. Dnešní půdorysnou podobu a výstavnost získal vnitřní, tzv. Královský palác, za vlády Přemysla Otakara II. Tehdy se stal pětibokým, lehce nepravidelným palácovým komplexem, ze všech stran obestavěným patrovými křídly s množstvím nádherných místností, poskytujících královskému dvoru patřičný komfort. K propojení jednotlivých obytných i reprezentačních místností sloužil monumentální klenutý arkádový ochoz. V severním a západním křídle byly obytné místnosti, východní křídlo vyplňoval velký reprezentační sál se šesti poli křížových kleneb. V patře jižního křídla vznikla jedna z nejkrásnějších prostor české rané gotiky – hradní kaple sv. Václava.

Královská stavební huť se podílela i na budování vnějšího opevnění. Jižní přístupovou stranu zpevnila mohutná útočištní věž – bergfrit, která byla na straně očekávaného útoku protažena v mohutný břit. Na rozdíl od většiny soudobých hradů byl Zvíkov hradem průchozím. Od jihu se do něj vcházelo čtverhrannou Píseckou branou, chráněnou ještě padacím mostem, od severu pak branou Železnou, tvořenou portálem v mohutné hradbě.

Ke konci přemyslovské vlády hrad spravoval Bavor III. ze Strakonic jako jediný purkrabí a dohlížel i na činnost královské stavební huti. Zavražděním krále Václava III. roku 1306 vymřel rod Přemyslovců po meči a hrad se dostal do zástavní držby Jindřicha z Rožmberka. Teprve roku 1337 vykoupil markrabí Karel Zvíkov ze zástavní držby a dal hrad důkladně opravit. Tehdy již měl hrad i hradbami opevněné podhradí s vlastním kostelem sv. Mikuláše.

Za husitských válek byl roku 1429 Zvíkov po čtyři měsíce obléhán husitskými vojsky. Ačkoli se průlom hradeb nepodařil, byly budovy střelbou značně poškozeny. Brzy poté směnil císař Zikmund Zvíkov s Oldřichem z Rožmberka za jiné rožmberské majetky a nový majitel dosadil na Zvíkov svého nejschopnějšího purkrabího Mikuláše Krchlebce. Poškození hradu si vyžádalo rozsáhlé opravy hradebního systému a pro zvýšení obranysch ...